Moc toho času na čtení nemám. Ale i tak občas něco stihnu. Za poslední rok jsem si z nějakého nejasného důvodu nejvíc zapamatovala tyto úryvky z knih:
1) Nordického, germánského člověka přesvědčíte nebo zlomíte. Čecha, slovanského člověka, lze jen těžko přesvědčit, vždy se ohne, nikdy ho nezlomíte. A když ho přestanete ohýbat a pustíte jej, tu se zase vzpřímí, zase tu stojí a znovu je vám protivníkem. Z toho plyne závěr, že ho musíte pořád přitlačovat, aby musel být stále ohnut, aby poslouchal a tahal.
Reinhard Heydrich
2) Ženu Tvá racionální vysvětlení vůbec nezajímají. Muži by pořád něco vysvětlovali. Jako kdyby museli mít za každou cenu pravdu. Ach… Muži nic nechápou. Ona potřebuje cítit, že ji miluješ. Že miluješ právě ji… Na logiku se vykašli. Tady jde o city, ne o matematiku!
Laurent Gounelle
Když si to shrneme – výše uvedené zcela jistě znamená, že:
ad 1) Jsem nezlomná!
ad 2) Kde zatraceně je ten „pan Božský“ ???
Dnes mám sezení s psychoušem. Tak doufám, že mně dá zas trochu dohromady, myslím, že už se rozpadám. Jsem děsně unavená, i když je ráno a já právě vstávám. A není to jinak, ani když spím 12 hod v kuse. Nebo 5 hodin. Je to úplně jedno. Musím se strašně, strašně moc přemáhat, abych se přemluvila k nějaké činnosti a něco dokončila. Je to zatracený boj, vyčerpávající boj…
Přidám perličku z posledního sezení:
Psychouš: „Nesexuješ, ok. Tak onanuješ?“
M: „Ne.“
Psychouš: „Proč ne?“
M: „Nevím, není kde, není kdy…..A kde ty?“
Psychouš: „V koupelně. Proč nehoníš v koupelně?“
M: „Nemůžu, furt tam mám děti za zadkem.“
Psychouš: „Chudino! Zkus se nad tím ještě vážně zamyslet než budeš definitivně jeptiškou!“
To snad ne! Já už jsem pro srandu i psychoušům!
Asi brzy aktualizuji svůj FB status: „Co se Vám honí hlavou, Martina?“
„Hlavou se mi honí, že nehoním. To může mít naprosto katastrofální následky…. Nějaký potencionální nápadník? Dej LAJK, zavádím pořadník!“
Jen maličká obava mnou cloumá, že pokud vybalím do světa tento FB status, tak to „KnihaXichtů“ navždy zabalí, zkolabuje (což by asi vůbec nebylo špatně). 😀
Už Fridrich II. Štaufský svými drastickými pokusy na lidech nechtěně prokázal, že člověk je tvor společenský. Tak vzhůru mezi lidi, i když se mi vůbec nic nechce!
Pro ty jež neznají histroku o drastických pokusech Fridricha II volně převyprávěno od Laurent Gounelle:
Dal izolovat novorozence, kteří byli svěřeni do péče speciálně pověřeným chůvám. Jejich úkolem bylo jim dávat jíst, pít, přebalovat je a udržovat v čistotě, zajišťovat všechny jejich fyziologické potřeby. Nesměly se s nimi však mazlit, hrát si s nimi a zejména měly zakázáno na ně mluvit.
Tento pokus měl vlastně zjistit, který jazyk je jazyk Boží. Zjistit, jakým jazykem bychom přirozeně mluvili, kdybychom se žádnému neučili.
A jaký jazyk se u těch novorozeňat rozvinul?
To se nikdy nezjistilo. Protože všichni zemřeli, přesto, že všechny jejich fyziologické potřeby byly uspokojeny. To jediné, co jim nebylo dopřáno….. jsou mezilidské vztahy.
Vztahy jsou esencí našeho života! Tak hned někoho vezmi na večeři! 🙂